Profesionální cyklista Pierfranco Vianelli
Mládí a amatérská kariéra
Pierfranco Vianelli se narodil 20. srpna 1946 v horském městečku Ponte di Legno v italském regionu Lombardie. Již v mladém věku projevoval výrazné nadání pro silniční cyklistiku, což ho brzy přivedlo mezi přední italské amatéry. Jeho fyzické předpoklady a píle mu umožnily dosahovat solidních výsledků na národní i mezinárodní scéně. V roce 1967, tedy rok před svým největším úspěchem, se Vianelli prosadil jako jeden z nejslibnějších talentů v zemi, když dokázal zvítězit v náročném etapovém závodě Giro Ciclistico della Valle dAosta, určeném pro amatéry. Tento triumf potvrdil jeho kvality v kopcovitém terénu a naznačil, že má potenciál pro velké závody.
Rok 1968 se stal pro Pierfranca Vianelliho zlomovým. Jeho výkonnost vyvrcholila na Letních olympijských hrách v Mexiku. Vianelli reprezentoval Itálii v silničním závodě jednotlivců a ve 100km časovce družstev. V individuálním silničním závodě, který se konal ve vysoké nadmořské výšce, Vianelli předvedl strategicky výborný výkon. Po celou dobu se držel v čelní skupině a v posledním okruhu zaútočil, aby si vytvořil rozhodující náskok. Cílovou pásku proťal jako první s časem 4 hodiny 41 minut a 25 sekund, čímž si zajistil zlatou olympijskou medaili. Na druhém místě skončil dánský závodník Leif Mortensen a bronz získal švédský cyklista Gösta Pettersson. V týmové časovce na 100 kilometrů, kde startoval s kolegy Vittoriem Marcellim, Maurou Simonettim a Giovannim Bramuccim, obsadil italský tým čtvrté místo. Kromě olympijského zlata zaznamenal v tomto roce i další úspěchy, například vítězství v Grand Prix di Lugano (amatérská verze), Coppa San Geo a Gran Premio Ezio Del Rosso, což podtrhlo jeho dominanci v amatérském pelotonu.
Přechod k profesionálům a první úspěchy (1969–1971)
Po svém triumfu na olympijských hrách Vianelli logicky zamířil do profesionálního pelotonu. Svou profesionální kariéru zahájil v roce 1969 ve stáji G.B.C. – Italo Fagni. Jeho debutová sezóna mezi profesionály byla velmi slibná. Hned v prvním roce dokázal zvítězit v italském jednorázovém závodě Coppa Placci, což byl výrazný úspěch pro nováčka. Ukázal, že se dokáže prosadit i v konkurenci zkušených profesionálů. V témže roce se poprvé zúčastnil jednoho z Grand Tour závodů, Giro dItalia, kde dokončil na solidním 11. místě v celkovém pořadí. To bylo pozoruhodné umístění pro jezdce, který právě přešel z amatérského do profesionálního pelotonu, a naznačovalo jeho potenciál pro etapové závody. Dále se umístil na 9. pozici v celkovém pořadí Tour de Suisse a třetí byl v Giro del Lazio.
V roce 1970 pokračoval ve stáji G.B.C. – Zimba. I když v této sezóně nezaznamenal žádné vítězství, pravidelně se umísťoval v top ten a top dvacítce v mnoha důležitých závodech. Na Giro dItalia dokončil na 22. místě v celkovém pořadí. Mezi jeho další významné výsledky patřilo 10. místo v celkovém pořadí etapového závodu Tirreno-Adriatico a 5. místo v jednorázovém závodě Giro del Veneto. Následující rok, 1971, byl pro Vianelliho z hlediska celkového umístění na Giro dItalia nejúspěšnější v jeho profesionální kariéře. Znovu v barvách týmu G.B.C. – Zimba dokázal na Giru dItalia obsadit vynikající 10. místo v celkovém pořadí. K tomu přidal druhé místo v Giro dellAppennino a čtvrté místo v Giro del Lazio, což potvrdilo jeho stabilní formu a schopnost konkurovat nejlepším jezdcům v kopcovitých závodech.
Stabilní výkony a závěr kariéry (1972–1975)
V roce 1972 Vianelli změnil dres a přestoupil do týmu Dreher. V té sezóně se opět zúčastnil Giro dItalia, kde obsadil 13. místo v celkovém pořadí, což potvrdilo jeho konzistentní výkonnost v etapových závodech. Mezi dalšími výsledky sezóny stojí za zmínku 11. místo v Tirreno-Adriatico a 3. místo v Giro del Friuli. V roce 1973 se Vianelli připojil k týmu Lambrusco. Tato sezóna byla poznamenána neúspěchem na Giro dItalia, kde bohužel závod nedokončil (DNF). Navzdory tomuto zklamání se dokázal prosadit v menších závodech, když obsadil 5. místo v celkovém pořadí Giro del Trentino a 4. místo v Giro della Romagna.
V posledních dvou letech své profesionální kariéry, 1974 a 1975, Vianelli závodil za stáj Magniflex. V roce 1974 dokončil Giro dItalia na 35. místě v celkovém pořadí a mezi dalšími výsledky zaznamenal 4. místo v Giro della Provincia di Reggio Calabria. Jeho poslední profesionální sezóna v roce 1975 ho opět zavedla na Giro dItalia, kde obsadil 45. místo v celkovém pořadí. Po této sezóně se Pierfranco Vianelli rozhodl ve věku 29 let ukončit svou profesionální cyklistickou kariéru. Během své profesionální dráhy se Vianelli profiloval jako spolehlivý jezdec, který se dokázal prosadit především v kopcovitých etapových závodech a jednorázových klasikách. Jeho největší individuální úspěch zůstal spojen s olympijským zlatem, ale i mezi profesionály si udržel vysokou úroveň výkonnosti a byl respektovaným členem pelotonu.
Petr Cincibuch?
g.
Omalovánka k vytištění Koníček mořský
Co je Omluvný list?
Paul Texier
Kdo je Instrumentalista?
Philippe Gaumont
Životopis Martin Řezníček?
Pierino Favalli
Abázie
Raido Kodanipork
Omalovánka k vytištění Družice
Phil Bayton
Dnešní den (9. říjen 2026) slaví svůj svátek Štefan, Sára, Sarah, Zara a Gunter, zítra (10. říjen 2026) oslavuje jmeniny Marina, Bivoj a Marin, pozítří má svátek (11. říjen 2026) Andrej, Andreas a André, 11. říjen 2026 bude mít svátek Marina, Bivoj a Marin