Profesionální cyklista Daniel Rebillard
Daniel Rebillard: Olympijský vítěz, který se snažil prosadit na silnici
Daniel Rebillard se narodil 20. října 1948 v Toucy ve francouzském departementu Yonne. Již od mládí projevoval výrazné nadání pro cyklistiku, zejména pak pro dráhové disciplíny. Jeho přirozený talent, kombinovaný s pílí a fyzickou kondicí, ho rychle posunul mezi nejlepší francouzské amatérské dráhové cyklisty. V době, kdy se cyklistika dělila na striktně amatérskou a profesionální scénu, Rebillard sbíral zkušenosti a úspěchy na velodromu, což mu vyneslo nominaci na největší sportovní událost světa.
Vrchol jeho amatérské kariéry nastal v roce 1968, kdy se zúčastnil olympijských her v Mexico City. Zde se mu podařilo dosáhnout životního úspěchu, který ho navždy zařadil mezi olympijské vítěze. V disciplíně 4000 metrů stíhací závod jednotlivců předvedl Rebillard dominantní výkon. Již v kvalifikaci zajel nejrychlejší čas, čímž si zajistil nejlepší pozici pro postup a zároveň vyslal jasný signál svým soupeřům o své skvělé formě. V dalších kolech, ve čtvrtfinále a semifinále, si s přehledem poradil se svými protivníky a probojoval se až do finále. Tam se utkal s dánským závodníkem Mogenem Freyem. Francouzský cyklista ve finálovém souboji opět potvrdil svou suverenitu, udržel vysoké tempo a zvítězil, čímž získal zlatou olympijskou medaili. Tento triumf v Mexico City byl nejen jeho osobním vrcholem, ale také významným momentem pro francouzskou cyklistiku, jelikož se jednalo o prestižní dráhovou disciplínu, kde byla konkurence vždy mimořádně silná. Jeho technika jízdy a schopnost udržet stabilní vysokou rychlost byly obdivuhodné. Po tomto úspěchu se Rebillard rozhodl pro přechod do profesionálního pelotonu, což bylo v té době běžné pro mnoho olympijských vítězů.
Po olympijském vítězství se Rebillard v roce 1969 stal profesionálem a připojil se k francouzskému týmu Fagor. Přechod z dráhy na silnici bývá pro mnoho jezdců náročný a Daniel Rebillard nebyl výjimkou. Musel se adaptovat na odlišné tempo, taktiku a délky silničních závodů. První profesionální sezóny byly především o sbírání zkušeností. V roce 1969 se umístil na druhém místě v jedné z etap závodu Tour de lOise, což naznačovalo jeho potenciál i na silnici. Následující rok, 1970, strávil rovněž v týmu Fagor a podařilo se mu dosáhnout celkového třetího místa v Tour de lOise, což byl slibný výsledek v menším etapovém závodě.
Profesionální kariéra a hlavní vítězství (1971-1972)
Rok 1971 přinesl změnu týmu, kdy Daniel Rebillard přestoupil do stáje Sonolor-Lejeune. V této sezóně dosáhl svého největšího silničního vítězství, když triumfoval v jednodenním závodě Grand Prix de Plouay, což je prestižní událost ve Francii. Toto vítězství potvrdilo, že i jako silničář má Rebillard své kvality, zejména v technicky náročných závodech. V roce 1972 se vrátil do týmu Fagor-Mercier-Hutchinson, který vznikl spojením jeho bývalé stáje s dalším významným francouzským týmem. Tato sezóna byla pro něj důležitá i z hlediska účasti na Grand Tour. Rebillard se postavil na start Tour de France 1972, kde dokázal závod dokončit na 67. místě celkově. Úspěšné dokončení „Staré dámy“ bylo pro něj cennou zkušeností a důkazem jeho vytrvalosti.
V roce 1973 se Rebillard přesunul do belgického týmu Flandria-Carpenter-Confortluxe, což pro něj znamenalo další mezinárodní zkušenost a možnost závodit po boku tehdejších silničních hvězd. V této sezóně se zúčastnil dvou Grand Tour. Nejprve se postavil na start Giro dItalia 1973, který však po několika etapách nedokončil. Poté se znovu vydal na Tour de France 1973, kde se mu podařilo dojet až do Paříže a obsadit 78. místo v celkovém pořadí. Poslední sezónu své profesionální kariéry strávil v roce 1974 v týmu Magiglace-Juaneda. Během tohoto roku se mu již nepodařilo dosáhnout výraznějších výsledků a ve věku pouhých 26 let se rozhodl ukončit aktivní profesionální kariéru. I po přechodu k profesionálům se Daniel Rebillard příležitostně věnoval dráhové cyklistice, účastnil se šestidenních závodů a dalších exhibičních akcí, kde mohl uplatnit své dráhové dovednosti, které mu přinesly olympijské zlato. Jeho kariéra tak představuje příklad jezdce s výjimečným talentem pro dráhu, který se snažil své schopnosti převést i na silnici, kde dosáhl několika cenných, byť ne tak oslnivých vítězství.
Omalovánka k tisku Kočka
Omalovánka k tisku Náklaďák
Otto Weiter?
Christoph Sauser
Velký pátek
David Cabrero
Co je Jakostní víno?
Cipriano Chemello
Omalovánka k vytištění Mustang
Dainis Ozols
František Hrubín?
Clarrie Kingsbury
Dnešní den (12. říjen 2026) slaví svůj svátek Marcel a Edvín, zítra (13. říjen 2026) oslavuje jmeniny Renata, Kolman, Koloman a Gerald, pozítří má svátek (14. říjen 2026) Agáta, Háta a Krasoslav, 14. říjen 2026 bude mít svátek Renata, Kolman, Koloman a Gerald