Profesionální cyklista Laurent Fignon
Životopis Laurenta Fignona
Laurent Fignon se narodil 12. srpna 1960 v Paříži a vyrůstal v Gagny. Od mládí se věnoval sportu, zpočátku fotbalu, ale v roce 1976 se na naléhání přátel začal věnovat cyklistice v klubu US Créteil. Rychle se ukázalo, že má pro tento sport talent. V juniorských kategoriích dosáhl několika vítězství, a jeho výkonnost ho brzy katapultovala mezi nejlepší amatéry. Mezi jeho nejvýznamnější amatérské úspěchy patřilo vítězství v závodě Route de France v roce 1981, což mu otevřelo dveře do profesionální cyklistiky. V roce 1982 podepsal svou první profesionální smlouvu s týmem Renault-Elf-Gitane, který vedl legendární Cyrille Guimard. Již ve své první profesionální sezóně ukázal potenciál, když vyhrál Critérium International a etapu na Tour du Vaucluse.
Fignonův vzestup byl mimořádně rychlý. V roce 1983, ve své druhé profesionální sezóně a ve věku pouhých 22 let, se postavil na start Tour de France. Závod se pro něj vyvíjel nečekaně dobře, a i když byl původně domestikem pro zraněného Bernarda Hinaulta, brzy se ukázal jako lídr týmu. Získal žlutý trikot po 17. etapě a dokázal si ho udržet až do Paříže, čímž se stal nejmladším vítězem Tour od roku 1933. Následující rok, 1984, potvrdil svou dominanci. Opět zvítězil na Tour de France, tentokrát s drtivým náskokem přes 10 minut na druhého Bernarda Hinaulta, což je jeden z největších rozdílů v poválečné historii závodu. Během této Tour získal pět etapových vítězství a nosil žlutý trikot od 5. etapy až do konce. V témže roce se zúčastnil i Giro d’Italia, kde skončil druhý za Francescem Moserem, přičemž tento výsledek byl poznamenán kontroverzemi ohledně údajné podpory Mosera ze strany organizátorů závodu.
Po dominantních letech 1983 a 1984 začala Fignonovu kariéru ovlivňovat série zranění, zejména problémy s Achillovými šlachami a záněty šlach v kolenou. Tyto zdravotní komplikace ho donutily vynechat významnou část sezón, včetně Tour de France v letech 1985 a 1986. V roce 1986 přestoupil do nově vzniklého týmu Systme U, který opět vedl Cyrille Guimard. Navzdory přetrvávajícím zdravotním potížím se mu podařilo dosáhnout několika důležitých vítězství. V roce 1986 vyhrál klasiku Valonský šíp (La Flche Wallonne) a v roce 1987 celkové pořadí závodu Paříž–Nice. K jeho největším úspěchům v tomto období patří také dvě vítězství na Milán–San Remo, a to v letech 1988 a 1989, což potvrdilo jeho schopnost vyhrávat i jednorázové závody.
Rok 1989 představoval pro Fignona jeden z nejúspěšnějších, ale zároveň nejtragičtějších roků jeho kariéry. Nejprve triumfoval na Giro d’Italia, kde získal růžový trikot a jedno etapové vítězství, což ho pasovalo do role jednoho z hlavních favoritů nadcházející Tour de France. Na Tour de France 1989 předváděl skvělé výkony a vedl celkové pořadí s působivým náskokem před Američanem Gregem LeMondem. Před závěrečnou individuální časovkou na Champs-Élysées v Paříži měl Fignon k dobru 50 sekund. LeMond však, jako jeden z prvních, použil aerodynamická řídítka a speciální přilbu, což mu zajistilo značnou výhodu. Fignon, který jel s tradičním vybavením, ztratil na LeMonda v časovce 58 sekund a prohrál celkové pořadí o pouhých 8 sekund. Tato prohra je dodnes považována za nejtěsnější v historii Tour de France a pro Fignona znamenala obrovské zklamání, které se mu nikdy nepodařilo zcela překonat. V tomto ročníku Tour však získal dvě etapová vítězství a vyhrál soutěž o zelený trikot za bodování.
Po roce 1989 Fignonova výkonnost postupně klesala, hlavně kvůli pokračujícím zdravotním problémům a únavě z neustálých návratů. V letech 1990 až 1992 jezdil za tým Castorama a v roce 1993 za tým Gatorade, kde ukončil svou profesionální kariéru. I přes ústup ze slávy si připsal ještě několik vítězství, například Critérium International v roce 1990 nebo etapu na Tour de France v roce 1992. Během své kariéry byl známý svým „profesorským“ vzhledem díky brýlím a analytickému přístupu k závodu. V roce 2009 vydal autobiografii s názvem „Jsme mladí a bezstarostní“ (Nous étions jeunes et insouciants), ve které přiznal užívání amfetaminů a kortizonu v průběhu své kariéry, nicméně popřel užívání EPO. Zdůraznil, že doping v jeho době byl běžnou součástí profesionální cyklistiky a že se jednalo o jiný druh dopingu než ten, který následoval.
Po ukončení aktivní kariéry se Laurent Fignon věnoval několika aktivitám. Pracoval jako televizní komentátor pro francouzskou televizi, kde svými břitkými a upřímnými komentáři získal popularitu. Byl také jedním z organizátorů závodu Paříž–Nice a dalších cyklistických akcí. V roce 2009 mu byla diagnostikována rakovina plic. Fignon veřejně hovořil o své nemoci a spekulovalo se o možné souvislosti s užíváním dopingu v jeho kariéře, ačkoli lékaři tuto spojitost nepotvrdili. Laurent Fignon zemřel 31. srpna 2010 ve věku 50 let v Paříži.
Omalovánka k tisku Žirafa
Omalovánka k vytištění Saljtut 6
WST
Koncovka souboru mov
Kiyofumi Nagai
Recese
Leon Meredith
Omalovánka k tisku Anděl
Kurt Rechsteiner
Co je Remarketing?
Ladislav Foucek
Co je ChatGPT?
Laurent Fignon
Dnešní den (10. říjen 2026) slaví svůj svátek Marina, Bivoj a Marin, zítra (11. říjen 2026) oslavuje jmeniny Andrej, Andreas a André, pozítří má svátek (12. říjen 2026) Marcel a Edvín, 12. říjen 2026 bude mít svátek Andrej, Andreas a André