Profesionální cyklista Gino Bartali
Narození a raná léta
Gino Bartali se narodil 18. července 1914 v malém florentském městečku Ponte a Ema. Pocházel z chudé rodiny s osmi dětmi, což ho od útlého věku nutilo pracovat. Rodinné poměry mu nedovolily dlouhé studium, a tak se již v mladém věku živil jako mechanik jízdních kol a později i jako číšník. Právě práce v cyklistické dílně ho přivedla k jeho životní vášni. Své první kolo si pořídil ve třinácti letech, a přestože jeho otec zpočátku nesouhlasil s jeho zálibou v závodění, Bartaliho odhodlání bylo silnější. Jeho talent se rychle projevil na regionálních amatérských závodech, kde získával jedno vítězství za druhým, což mu otevřelo cestu k profesionální kariéře.
První profesionální úspěchy a předválečná dominance
Do světa profesionální cyklistiky vstoupil Gino Bartali v roce 1935. Již v prvním roce mezi profesionály se mu podařilo zvítězit na prestižním závodě Giro della Toscana, což naznačilo jeho obrovský potenciál. Následující rok, v roce 1936, ve svých pouhých 22 letech, poprvé triumfoval na domácí Grand Tour, Giro d’Italia. Téhož roku si připsal i vítězství na klasice Giro di Lombardia. V roce 1937 své vítězství na Giro d’Italia zopakoval, čímž potvrdil svou dominanci v italské cyklistice. Jeho stoupající hvězda vyvrcholila v roce 1938, kdy se poprvé vydal na Tour de France a hned při své premiéře dokázal zvítězit. Získal žlutý trikot a stal se miláčkem italského národa. Bartali byl známý především jako výborný vrchař, jehož útoky v kopcích byly obávané a často rozhodovaly závody.
Válečné roky a pomoc bližním
Období Druhé světové války přerušilo Bartaliho rozjetou kariéru a připravilo ho o několik nejlepších let, kdy by pravděpodobně sbíral další vítězství. Místo závodění se Bartali zapojil do odboje proti fašistickému režimu a nacistické okupaci. Pod rouškou tréninkových jízd, které mu byly díky jeho slávě povoleny, převážel ve svém kole tajné dokumenty a fotografie pro italskou odbojovou síť a pro záchranu židovských uprchlíků. Tyto materiály, schované v rámu kola, putovaly mezi Assisi a Florencií. Bartali riskoval život pokaždé, když projížděl kontrolními body, ale nikdy nebyl odhalen. Poskytoval také útočiště židovské rodině ve svém sklepě a pomáhal jim s přesunem do bezpečí. Jeho nezištná pomoc bližním během války zůstala po desetiletí utajena a vyšla najevo až dlouho po jeho smrti.
Návrat po válce a druhý triumf na Tour de France
Po skončení války se Bartali vrátil k závodění a i přes ztracené roky si udržel vysokou výkonnost. V roce 1946 získal své třetí vítězství na Giro d’Italia, což byl silný signál o jeho návratu na vrchol. Následující rok, v roce 1947, triumfoval na klasice Milan-San Remo. Jeho největší poválečný úspěch však přišel v roce 1948, kdy se po deseti letech vrátil na Tour de France. Závod probíhal pro Itálii v napjaté atmosféře kvůli politické krizi a atentátu na komunistického vůdce Palmira Togliattiho. Italský premiér Alcide De Gasperi Bartalimu osobně zavolal a požádal ho o vítězství, aby odvedl pozornost národa od vnitřních problémů. Bartali, který v té době ztrácel na lídra závodu, se neuvěřitelně vzchopil, vyhrál tři horské etapy za sebou a nakonec zvítězil v celkové klasifikaci, přičemž si připsal celkem 7 etapových vítězství. Tento triumf měl obrovský dopad na italskou morálku a pomohl uklidnit společenské napětí.
Pozdní kariéra a odchod ze scény
Konec 40. let a začátek 50. let byl ve znamení intenzivní rivality s mladším krajanem Faustem Coppim, která rozdělila Itálii na dva tábory – „bartalisty“ a „coppisty“. Tato rivalita přinesla mnoho dramatických soubojů. V roce 1949 skončil Bartali druhý na Tour de France, za svým rivalem Coppim. Přestože jeho nejlepší léta byla již za ním, Bartali pokračoval v aktivní kariéře a dokazoval svou houževnatost. V roce 1950 znovu zvítězil na Milan-San Remo. V následujících letech se mu již nepodařilo zopakovat dřívější Grand Tour triumfy, ale stále se umisťoval na předních pozicích v etapových závodech a klasikách, například v roce 1952 vyhrál Giro di Romagna. Svoji profesionální cyklistickou kariéru ukončil v roce 1954 ve věku 40 let.
Život po cyklistice a uznání
Po ukončení závodní kariéry zůstal Gino Bartali aktivní v cyklistickém světě. Působil jako ředil sportovních týmů, například týmů San Pellegrino a Ignis, a také se věnoval komentování cyklistických závodů pro italskou televizi. Zároveň podnikal v oblasti prodeje automobilů a měl úspěšnou rodinnou firmu. Žil s manželkou Adrianou a svými třemi syny. Bartali zemřel 5. května 2000 ve Florencii ve věku 85 let. Jeho role během Druhé světové války, kdy riskoval život pro záchranu Židů, byla posmrtně oceněna. V roce 2013 mu izraelská památková instituce Jad Vašem udělila titul „Spravedlivý mezi národy“, což je nejvyšší ocenění pro nežidy, kteří zachránili Židy před holocaustem. Toto uznání potvrdilo jeho morální velikost a odvahu mimo závodní tratě.
Taurin
Co je Afázie?
Co je Sidžo?
Co je Vitiligo?
Gosta Pettersson
Koncovka souboru sxw
Giovanni Bramucci
Sitcom
George Thursfield
Kostní dřeň
Gerard Bosch van Drakestein
ZN
Giorgio Ursi
Dnešní den (13. říjen 2026) slaví svůj svátek Renata, Kolman, Koloman a Gerald, zítra (14. říjen 2026) oslavuje jmeniny Agáta, Háta a Krasoslav, pozítří má svátek (15. říjen 2026) Tereza, Terezie, Aurélie a Terézia, 15. říjen 2026 bude mít svátek Agáta, Háta a Krasoslav